Senzorická integrace je proces, při kterém náš mozek zpracovává smyslové podněty z vnějšího i vnitřního prostředí. Ty získává díky smyslovým orgánům (zrak, sluch, čich, chuť), dále z receptorů povrchového (kožního) čití i hlubokého čití v pohybovém aparátu, i z vnitřních orgánů. Pokud senzorická integrace nefunguje správně, dítě nedokáže převést přicházející smyslové informace do přiměřených reakcí.
Zdá se nám, že je neklidné nebo naopak duchem nepřítomné. Má problémy s jemnou motorikou, obratností, vyhýbá se pohybovým aktivitám. Má problém v komunikaci, jeho vývoj řeči je často opožděný. Reaguje na některé situace příliš impulzivně. Nesoustředí se, má problémy se čtením, psaním nebo počítáním atd. Tyto projevy a mnohé jiné často spadají pod některé diagnózy (např. ADHD, dětský autizmus), nebo je dítě pouze označené za problémové. Terapie s prvky senzorické integrace nabízí dítěti různé smyslové podněty a dítě se učí je zpracovávat a přiměřeně na ně reagovat. Nové smyslové zkušenosti podporují schopnost učení se novým dovednostem. Terapie probíhá prostřednictvím hry a různých senzomotorických aktivit. Je důležité, aby bylo dítě motivované a samo aktivní, aby mělo pozitivní zážitek ze hry. Při terapii SI nejde o to naučit dítě konkrétním dovednostem, ale pomoci mu, aby lépe fungovalo v každodenních aktivitách.
Terapie senzorické integrace se uskutečňuje v prostředí, které dítě stimuluje k pohybu a k aktivitě. V tomto prostředí (místnost pro senzorickou integraci) se nacházejí různé typy houpaček, závěsných sítí, různé překážky, nakloněné roviny, duté válce, zátěžové pomůcky, předměty s různými texturami a jiné. Prostředí je zároveň bezpečné.